Představ si, že…

Představ si, že jsi hostem na svatbě. Sedíš po svatební hostině u stolu. Břicho narvané po svíčkové. Před tebou na talíři dortík. Hezky se na tebe usmívá. Ale do břicha se teď rozhodně nevejde!

Rozkoukáváš se, co se kde děje. Ale zatím se toho moc neděje. Moc lidí tu neznáš. Jen těch pár z tvého úzkého rodinného kruhu. Svatebčany z druhého rodu znáš jen z vyprávění.  Na svatbě je podivný klid a ticho.

Nevěsta s ženichem si šli udělat nějaké ty novomanželské fotky. Svědci šli s nimi. Ostatní hosté posedávají u stolů, někteří postávají a pokukují, co ještě neviděli. Uzobávají vystavené mlsy ze sladkého baru. U toho baru s tekutým sortimentem, co má grády, zatím nikdo není. Na to je ještě čas. Nebo na to ještě není ten správný čas.

A tak tam tak sedíš, nevíš do čeho píchnout, až nakonec vezmeš vidličku a píchneš do toho dortíku, co leží před tebou. Ano, do toho, co se ti do břicha už rozhodně nevejde!

A nebo…

A nebo se zvedneš a jdeš nakouknout do koutku s připravenou svatební zábavou pro hosty. Omrkneš, co v něm je. Nějaké kartičky k vyplňování. Takže místo původně plánovaného zapíchnutí vidličky do zákusku (ano toho, který se do tvého břicha teď rozhodně nevejde) radši zapíchneš propisku do papírku. A už na něj smažíš nějakou tu radu pro novomanžele, kterou v zápětí připíchneš kolíčkem na nástěnku.

Popojdeš o kousek dál a tam uvidíš dvě starší svatebčanky. Jedna z kabelky loví brýle, druhá lovení předem vzdala a rovnou se tě ptá, jestli jí pomůžeš přečíst otázku ve svatební křížovce. „Jak se říká výročí svatby 50 let?“ Čteš otázku a hned dámě práskneš i odpověď (sakra nějak to z tebe vylítlo). Víš to, protože tetička se strejdou z vaší rodiny už toto výročí mají za sebou. Paninka tě ale trumfne, protože z rukávu vytasí, že s dědou budou mít brzy svatbu již smaragdovou!

Vzápětí se dozvídáš úsměvné pikantnosti ze svatby této kdysi mladé dvojice. A hned potom ti jsou představeny další členové rodu, co šli kolem. Naštěstí trochu mladší, takže konverzace začíná ubírat z úsměvného sentimentu a nahrazuje jí milé klábosení a seznamování. Čas najednou plyne rychlejc. Po chvilce je na scéně už i hudba. No když vidíš na stole hostů lísteček pro vepsání písniček na přání, už tě napadá, kterou necháš zahrát novomanželům a kterou té babi a dědovi, co budou mít tu smaragdovou svatbu.

Divné ticho se mění na rozjíždící se hluk. Ledy na svatbě jsou prolomeny na všech frontách. A fronta začíná být už i u toho tekutého baru. Novomanželé se vrací. Parket se také pomalu plní. A plné břicho se najednou taky může zaplnit. Jó, tím dortíkem. (Ano, přesně tím, který se tehdy do tvého břicha rozhodně nemohl vejít.)

Proč mít na svatbě nenásilnou zábavu?

Tedy takovou zábavu, která bude nenucená a hosté se do ní mohou pustit sami? Takovou, kdy mají nachystané materiály k vyplňování, pokoukání, rozkoukání, k prolomení ledů…?

Protože:

  1. protože se na svatbě mohou vyskytnout chvilky, kdy není do čeho píchnout
  2. protože v určitou chvíli je lepší a zdravější píchnout tužku do papíru než vidličku do dortu
  3. protože ne každý má nucenou zábavu s hrami ošahávacího typu rád (ošahávací typ rozuměj třeba ošáhávání lýtek – určitě znáš)
  4. protože je fajn, když si hosté mohou sami vybrat, do čeho se chtějí zapojit a do čeho ne
  5. protože novomanželé potřebují mít čas na trávení společné chvilky nebo focení bez výčitek, že nechali na svatbě ty nebohé hosty a nevěnují se jim
  6. protože se na svatbě sejdou hosté různých generací, malým se zavděčíte sladkostmi (rodiče za to nebudou rádi) nebo omalovánkami (ty projdou snáz), starším rozhodně křížovkami a střední vrstvě něčím vtipným k vyplnění
  7. protože z takovéto nenásilné vyplňovací zábavy vám zbydou zaznamenané zážitky, které si můžete číst ještě pár let po svatbě:)
  8. protože takováto zábava bude vypadat dobře na fotkách krásně naaranžovaných detailů (holkám na faceboku potečou sliny, až ty fotky uviděj)
  9. protože se hodí mít od tchýně vyplněný papírek s radou do manželství – až se k vám v manželství pohrnou nevyžádané rady, můžete říct „hele babi, svou radu už jsi nám dala na svatbě, víc jich už nepotřebujem“
  10. protože přesně tuto zábavu, o které tady celou dobu píšu, jsem pro vás připravila a byla by škoda jí nechat jen tak ležet ladem!

No jo, tákže celý tento článek je vlastně takový reklamní tríček, co?

…si teď asi říkáte, co?… No jo, je! Odhalili jste mě. Ale pochopte, ta zábavička, kterou jsem nachystala, je faakt dost dobrá. A byla by škoda, aby se k vám nedostala.

Mámo, ber to, do kud to je!>>

Kdo nevěří, ať tam běží! Kam? Do koutku svatební zábavy>>

To mě zajímá, co je tohle za bejkárnu!

Pavlína Hanáčková
Pavlína je zakladatelkou značky svatebních výrobků Hany Wedding. Vytváří především oblíbené doplňky pro zábavu na svatbách a oslavách. Svatební práce i život ji daly zkušenosti, nadhled a radost z tvorby. Díky tomu inspiruje nejen nevěsty, jak udělat významný den pohodový a osobitý a jak zvládat přípravy s radostí a jak si k těmto příležitostem něco jedinečného vyrobit. Je autorkou koutku svatební zábavy a svatebního průvodce zdarma 7 tipů pro pohodovou svatbu a spokojené hosty.