Když jsem minulý týden pracovala na dvou projektech zároveň a pořád do nekonečna na nich něco předělávala a najednou se mi obrazovka počítače začernila a zjistila jsem…

…že se mnou právě loučí hard disk s nezazálohovanými daty za poslední rok, tak to pro mě znamená:

 

1. Pořádná kláda na cestě a zkouška, jestli to s těmi projekty myslím vážně

Myslím to vážně. Jen na tom začnu makat trochu jinak. Teď mám chuť začít od nuly a pracovat ještě intezivnějc a rychlejc a moc se s tím nepárat jako před tím.

2. Naplnění myšlenky, že začnu minimalizovat

Chtěla jsem minimalizovat i digitálně, zefektivnit si práci, nezabývat se tolika věcmi najednou, nemít takový chaos v hlavě kvůli tolika souborům v počítači.

Teda až takle moc jsem si minimalismus nepředstavovala. Ale nadruhou stranu, kdyby to ten počítač neudělal za mě, tak bych se k tomu asi nedokopala.

3. Že nemám pořád dělat něco do šuplíku na AŽPAK

Že natočená videa mám prostě rovnou zveřejnit (strach nestrach), rozepsané články dopsat, i když jim ještě něco chybí (no teď prostě chybí úplně).

4. Že mám prostě žít i pracovat teď v tuhle chvíli a naplno, dát do toho všechno.

Do té práce, která bude rychleji zveřejněná, když ji budu dělat efektivně a bez prokrastinace. I do zábavy a zážitků, na které díky tomu bude víc času.

5. Předávat do své práce to, co momenlně cítím, co je ve mě. Ne to, co bylo kdysi v plánu a pořád to táhnu s sebou.

Podnikám pátý rok a pořád tak nějak podobně. Ale já Pavlína jsem za tu dobu prošla změnama v životě a jsem úplně jiný člověk a mám úplně jiné hodnoty než dřív. Ale práci jsem dělala pořád po staru. I když jsem sem tam přidala něco nového, tak to ale pořád jsem nabalovala na to staré. A necítila jsem se v tom už dobře.Nenapadlo mě to staré zahodit a začít jinak. Tak teď můžu:)

6. Zálohovat data, pokud už příště o podobnou lekci nestojím:)

 

Měla jsem možnost dát disk na obnovu dat, ale rozhodla jsem se, že to neudělám. Peníze na to teď nemám. Za to energii pracovat „od čistého stolu“ mám teď mnohem větší.

Určitě bych peníze na zaplacení ajťáka za nějakou dobu vydělala, ale musela bych na to pracovat, dělat staré věci podle předloňských šablon, které mám zálohované. Nebo si mohu udělat nové šablony a dělat nové výrobky i nové online knížky. A až ty peníze vydělám, tak je můžu buď utratit za minulost (svůj starý disk) nebo je investovat do budoucnosti a nebo ještě líp do přítomnosti, do TADY a TEĎ.

TADY a TEĎ je to nejvíc, co může být.

TADY a TEĎ znamená, že

  • u toho, co dělám jsem v tu chvíli plně vědomě přítomná
  • dělám danou aktivitu soustředěně, vědomně
  • nebo taky nedělám nic, třeba jen dýchám, ale i v tom nic jsem přítomna
  • stav, kdy jsem šťastná, spokojená, naplněná a v dobré náladě
  • jsem plná pozitivní energie
  • nebo jsem i nespokojená, smutná, ale vědomě naladěná na to, co prožívám
  • nic mě neruší a okolní svět mě v tuto chvíli nezajímá
  • čas, kdy si užívám volno
  • i čas, kdy pracuju na jedné dané aktivitě a jsem v proudu a nevím o okolním světě

 

Dělat věci v módu TADY a TEĎ mi poslední dobou nešlo.

Pořád mě něco vyrušovalo. Pořád jsem tříštila pozornost, nechala rozptylovat, plýtvala jsem energií, prokrastinovala. A nebylo mi v tom moc dobře. Věděla jsem to, přesto se mi to nedařilo změnit. Tak přišla lekcička v podobě odpíchnutého počítače.

Pocit to byl v tu chvíli jako když vám vyhoří byt.

Prázdno, ty věci jsou pryč. I fotky jsou pryč. Chce se vám brečet, je vám to líto.

Ale uvědomíte si, že vy žijete. Všechno zmizelo z počítače. Ne z hlavy, ne ze srdce. Nezmizeli ani lidi, které jsou pro vás důležité. To nejdůležitější zůstalo.

Proč to píšu?

Měla jsem v plánu svým zákazníkům, nevěstám touto dobou zveřejnit nový projekt a novou e-knížku. V knížce teď nemám ani čárku. Ale všechno důležité mám v sobě. A tak když můžu, tak v tuto chvíli předám aspoň jednu hodnotu a myšlenku, kterou vidím jako důležitou:

Žijte TADY a TEĎ. Pracujte TADY a TEĎ.

Nedělejte věci proti sobě. Dělejte je tak, jak je cítite. Dělejte věci naplno, užívejte si. Jedině tak můžete žít bez pocitů, že jste o něco přišli.

Přišla jsem i o část svých soukromých fotek. Ale vzpomínky na danou akci mi zůstaly. A to hlavně z akcí, kdy jsem opravdu byla přítomna TADY a TEĎ.

Užijte si i svou svatbu naplno a v TADY a TEĎ

To je můj vzkaz pro snoubence, kteří chystají svatbu. Buďte na ní plně přítomni. Jedině, tak vše hezké ze svatby zůstane přímo ve vás.

Mě tehdy hodně záleželo na fotkách, tak jsem se s manželem na svatbě fotili a fotili a hosté se nám na svatbě trochu nudili. A zpětně, když si prohlížím fotky, které jsou krásné (a naštěstí je mám uložené na více místech, aby jen tak nezmizely), tak stejně mám i u těch fotek pocit, že tam něco chybí.

Chybí tam ten pocit, že jsem na svatbě byla plně přítomna. Koordinovat průběh svatby totiž není práce pro snoubence. A věnovat čas starostem o to, aby bylo spoustu fotek, na které se budu v budoucnu koukat, je taky fajn korigovat v určitých mezích.

A rozebírat to zpětně a hrabat se v minulosti, už taky stačí! Takže hurá do přítomnosti:)

Užívejte život TADY a TEĎ.

 

Pavlína Hanáčková
Pavlína je zakladatelkou značky svatebních výrobků Hany Wedding. Vytváří především oblíbené doplňky pro zábavu na svatbách a oslavách. Svatební práce i život ji daly zkušenosti, nadhled a radost z tvorby. Díky tomu inspiruje nejen nevěsty, jak udělat významný den pohodový a osobitý a jak zvládat přípravy s radostí a jak si k těmto příležitostem něco jedinečného vyrobit. Je autorkou koutku svatební zábavy a svatebního průvodce zdarma 7 tipů pro pohodovou svatbu a spokojené hosty.