K vydání článku s tímto tématem jsem dozrávala několik měsíců a začala skládat tato písmena před několika týdny. Přesně 22. 2. 2020. Nevím, proč kamarádku a kokegyni Lucii napadlo, že sobotní výlet na toto magické datum bude zrovna tam. Na místo, kde jsem měla svou svatbu. Ale byl to skvělý nápad, děkuju jí za to. Magické odpoledne, které nebylo potřeba nijak řídit a plánovat, ale prostě se stalo.  Místo a čas pro zvědomnění si uzavírání starého a otevírání nového života.

Kdo mě znáte osobně, víte. Kdo mě sledujete na veřejných sítích, nevíte.  Teď už tušíte. Mé manželství je od minulého roku  u konce.

Poslední dobou mi občas někdo po síti napíše, že sleduje mou práci (hlavně na insta stories) a je vidět , že je v té tvorbě skvělá energie a že jsem teď autentičtější a svá. Ano, cítím se tak. Cítím se a jsem jiná než dřív.  Jsem to já. Sama sebou. Vědomá, pravdivá, autentická, napojená na svou intuici, šťastná.

Nechci, aby tento článek působil jako reklama na porozvodové štěstí. To vůbec ne. Ale jedna z hodnot, kterou jsem si za poslední období vytvořila, je žít v pravdě. Kdo mě sledujete delší dobu, tak o mě máte možná obrázek „šťstně vdaná“, tak je pro mě důležitý jít s pravdou ven a říct, že je situace jiná.

Zároveň v době sociální (síťové) si uvědomuju, jak se střetává realita s iluzí. Vidíme obrázky šťastných lidí a když se nám zrovna nedaří, máme pocit, že jsme snad jediní, že ostatní to tak nemají. Jenže ono když jsme zrovna na dně, tak to tolik nesdílíme. Ale neznamená to, že se to neděje. Spoustu dnů, týdnů, měsíců jsem měla takových, že jsem nedokázala pořádně komunikovat, vylést ze své ulity.  Měla jsem i období, kdy jsem si myslela, že už se nikdy nebudu moct věnovat svatbám. Nějak mi to nedávalo smysl. Obavy se ale rozpadly hned na mé první porozchodové svatbě, kterou jsme s Lucií chystaly. Láska a dojetí ve vzduchu zafungovaly. Opět mě svatby i manželství smysl dávají. Dívám se na ně ale už z jiné perspektivy. S větším vědomím a zodpovědností. Zodpovědností za vnímání sama sebe a zodpovědností za vlastní rozhodnutí, která tvoří naše životy.

S láskou, v lásce

Pavlína